Podchlazení
Je jen lehce otřesen a téměř nezraněn. S nohama zaklíněnýma pod zdeformovanou palubní deskou je však odsouzen čekat na pomoc. Což v mrazivé noci na zapadlé silnici není příjemná vyhlídka. Mobilní signál tu sice je, ale telefon na dně batohu je mimo jeho dosah. Jakoby se proti němu všechno spiklo. Do rozbitého vozu navíc rychle proniká venkovní mráz.
Teplo v lidském organismu vzniká převážně jako vedlejší produkt chemických reakcí probíhajících v těle. Navzdory tomu je pro organismus nesmírně důležité – relativně stálá tělesná teplota je nutná pro normální činnost metabolismu a průběh enzymatických reakcí.
Přebytečné teplo je z těla odváděno hlavně plícemi a kůží. Tuk v podkožních oblastech je ale dobrý tepelný izolátor a přebytečné teplo se tak nad tukovou izolační vrstvu dostává s krví, která se o roznášení tepla v těle stará.
Průtok krve v žilním plexu a tím i přenos tepla k povrchu kůže je možné regulovat. V teplém prostředí nebo při vysokém metabolickém obratu může činit až 30 % srdečního výdeje. V chladném prostředí, kde dochází k nejvyšším ztrátám tepla, ale klesá téměř k nule.
Reakce těla na chlad nastávají bez ohledu na naši vůli – nejprve dochází k zúžení cév a omezení proudění krve do kůže. Při poklesu teploty pod 35.5 st. Celsia se kosterní svaly začínají nekontrolovatelně třást. Díky tomu produkují až pětkrát více tepla než v klidu.
Při dlouhodobém vystavení chladu dochází také ke zvýšení produkce tepla působením stresových hormonů.
Mírné podchlazení, kdy tělesná teplota klesá až ke 32 °C, se projevuje u postiženého chladnou a bledou kůží, zrychleným dechem a pulzem, a také zmateností. Omezený průtok krve v periferních částech těla se projevuje jako pocit chladu a bolesti v končetinách. Nekontrolovatelný svalový třes sílí.
Pokud tělesná teplota klesne pod 28 st. Celsia, jsou ohroženy všechny životní funkce. Dochází k poruchám vědomí či dokonce k bezvědomí, pulz je slabý až nehmatný, srdce je ohroženo vznikem závažných arytmií a může dojít k zástavě oběhu.
Udržení optimální tělesné teploty je u teplokrevných živočichů nezbytné. Těžce podchlazený člověk může mít natolik oslabené životní funkce, že může působit jako mrtvý. Dlouhodobé působení chladu může vést i ke smrti.